čím topíme, co dýcháme

  1. minulý rok

    Začali jsme topit a jako každý rok je to pěkně cítit ve vzduchu, na našem východním konci obce je to patrně koncentrovanější než na opačné straně. Zajímaly by mě názory zastupitelů i spoluobčanů na otázku, co by se dalo dělat pro to, abychom i v topné sezóně dýchali čistější vzduch než dosud. Z médií převážně slyšíme, že obce ani jiné orgány nemají žádné možnosti, jak kontrolovat, čím kdo topí. Myslím, že je to jako obvykle především v lidech, nejen o represích. Nemyslet jen na to, abych se levně ohřál a soused ať si klidně šlukne toho smradu. Obec je snad zcela plynofikovaná a lokálních topidel na fosilní paliva by mohlo být minimum. Domnívám se, že mnoho lidí ani přesně neví, čím by měli v kamnech topit a co na topení nepoužívat. Vzpomínám si na dobu asi před dvaceti lety, kdy mě navštívil přítel z Německa. Když jsem v dobré víře přikládal do kamen kousek lakovaného prkna, upozornil mě, že to bych si u nich nedovolil. Co takhle kdyby obec provedla nějakou osvětovou kampaň na téma co do kamen patří a co ne?

  2. Průšvih je, když má soused autodílnu a špatnej ( ? ) kotel. To pak čicháme nejenom smrad ze spalin, ale hlavně smrad z jedovatých spalin, protože podle " vůně "poznáte, že frajer netopí jen dřevem. Ono ani to dřevo není vždy výhra- to když dostane várku namořených střešních latí. A hlavně topí dalece přes topnou sezónu, takže ani v červnu si nemůžete sednout na vlastní zahradu ( samozřejmě zavřená okna a vůbec všechno ). A co mě vede k domněnce, že má špatnej kotel? ....neexistuje kouř, kterej by stoupal vzhůru- za každého počasí, každého tlaku a jánevímcoještě- pouze se mění směr a barva kouře. Ten vždy ( ! ) padá dolů! Zde ani osvětová kampaň nepomůže a my budeme dál chrchlat a dýchat karcinogeny.